VOLAVKA 2012 zapsaný spolek

Významné podpory a povzbuzení jsme se dnes dočkali z míst věru nečekaných. Otevřený dopis nám poslala kolegyně - pečovatelka o postižené z rakouského Mistelbachu, paní Lehnerová...

Zveřejňujeme plné znění dopisu a děkujeme paní Lehnerové za její podporu. Stejně jako ona věříme, že vše nakonec dobře dopadne.

Zde je dopis:

S velkým osobním zaujetím sleduji vývoj občanského sdružení Volavka 2012, jsem nadšena tímto projektem, který v Česku citelně chybí, jako i další podobná zařízení, která třeba u našich rakouských sousedů běžně fungují. 

Je velký problém pro rodinu, pokud onemocní rodinný člen na delší dobu, skloubit práci a péči o nemocného, natož pokud je to nemohoucí starší člověk, navíc mnohdy se začínající duševní poruchou. Ne všichni chceme nebo jsme okolnostmi nuceni dát své milované do ústavní "péče" a přejeme si, aby o ty naše milé bylo s co největší péčí a láskou celodenně postaráno.

Proto velmi stojím za projektem rozšiřování komorní domácí péče manželů Vydrželových, kteří přišli s touto myšlenkou a s nelehkou realizací teď obhajují potvrzení oficiálnosti, jak jsem z obsahu článku vyčetla. Což dost dobře nechápu, myslela bych, že s tímto nevídaným a skutečně nezbytně potřebným zařízením budou sklízet zaslouženou podporu i na odpovědných místech se snahou všech úředníků jim vyjít vstříc, aby tento ojedinělý projekt byl co nejdříve uveden do provozu a mohl začít sloužit starým a nemocným lidem.

Protože pracuji již nějaký rok v Rakousku jako pečovatelka o staré lidi v jejich soukromí, vím dobře, jak velký pozitivní dopad tato domácí péče má. Tito staří lidé jsou s touto domácí péčí velmi spokojeni, zdravotně i psychicky prospívají mnohem lépe a hlavně jejich nejbližší, kteří se jim nemohou celodenně věnovat kvůli pracovním povinnostem, mají jistotu, že je o jejich staroušky kvalitně a hlavně lidsky postaráno.

Myslím, že velký podíl na tomto dobrém systému služeb má i stát, který tuto domácí péči v Rakousku velmi podporuje a zároveň ukazuje, že i stáří má svou cenu, a umožnuje důstojné dožití člověka. Věřím, že brzy bude i v Česku tato, nebo hodně podobná, péče starým lidem umožněna. Protože, pokud chceme dlouho žít, musíme i zestárnout a nevíme, jestli my sami podobné služby nebudeme jednou potřebovat.

A osobně si myslím, že je to i vizitka státu, jak přistupuje k problému a péči o nemocné a staré lidi a také mám pocit, že nynější doba v Česku má k této problematice hodně co napravovat.

Pokud se zakladatelům podaří projekt rozšiřování komorní domácí péče realizovat, v což pevně věřím, ráda se o tuto dobrou zprávu podělím s některým regionálním deníkem v oblasti, kde pracuji, tj. Wilfersdorf - Mistelbach.

Hodně síly a energie, zároveň i hluboké poklony všem, kteří se na projektu VOLAVKA 2012 podílejí, přeje a srdečně zdraví

Miroslava Lehnerová, pečovatelka o postižené Alzheimerovou chorobou a demencí,
Wilfersdorf – Mistelbach, Rakousko   

Paní Mirka slaví s rodinou 90. narozeniny své klientky.

(fotografie při své loňské studijní návštěvě s MUDr. Věrou Frankovou v Mistelbachu
 pořídila mobilním telefonem Lenka Vydrželová)

Náš komentář k aktuálnímu stavu zakládání o.s. Volavka 2012::

Paní Lehnerová velmi dobře zná dlouhodobou práci manželů Vydrželových. Seznámila se s ní během soukromého studijního pobytu Lenky Vydrželové a paní MUDr. Věry Frankové vloni v dubnu v rakouském Mistelbachu. Cestu iniciovala a zorganizovala právě doktorka Franková, za což je jí také Lenka náležitě vděčná. Paní Miroslava Lehnerová byla z informací o fungování první pilotní jednotky komorní domácí péče v bouzovském podhradí nadšena a její rozvoj ve své rodné domovině, České republice, náležitě podporuje. Rádi bychom ubezpečili paní Mirku, že tato bohulibá a záslužná činnost manželů Vydrželových není ohrožena.

To, co se zadřelo v soukolí byrokracie, bylo nepochopení záměru občanského sdružení Volavka 2012, tj propagace, podpora a šíření této komorní domácí péče po celém území České republiky. Tato naše iniciativa byla úředníky pochopena jako snaha o zavedení asistenčních služeb, které mohou být poskytovány za předem daných podmínek podle zvláštních předpisů, a Ministerstvem vnitra byla tudíž zpochybněna správnost zvolené formy občanského sdružení.

Díky pomoci pana JUDr. Romana Langa, Ph.D. bylo s úřeníky ministerstva vše vysvětleno a podána nová žádost o registraci občanského sdružení Volavka 2012.

Nicméně od podání této nové, a s kompetentními úředníky předem zkonzultované, žádosti o registraci občanského sdružení Volavka 2012 uběhlo dalších 14 dní a stále netrpělivě čekáme na to vytoužené "berany, berany duc..." (beran = razítko).

Ještě jednou děkujeme paní Miroslavě Lehnerové za její povzbudivá slova a věříme, že jak jí, tak i jiným příznivcům a také především samotným potřebným, budeme moci velmi brzy oznámit oficiální posvěcení našeho projektu, do nějž vkládáme velké naděje. A jak je patrné, nejen my...

Jiří Franta